Alergie je prevít
26. 1. 2009
Boj s alergií (a veterináři)
Jak to všechno začalo
Začalo to zřejmě tím, že se Garpínek narodil. Nicméně první příznaky jsme na něm začali pozorovat tak na 4 – 5 měsících. Nejdříve měl malé pupínky na tříslech, lehce začervenalou kůži a začal dost línat. Navštívili jsme tedy prvního veterináře a bylo nám sděleno, že je to stravou (protože byl krmen částečně vařeným jídlem a nikoliv pouze granulemi). Pan veterinář byl velký granulář a hned by nám pytel naordinoval…nicméně, je to tedy nedostatek vitamínů, minerálií a hlavně omega kyselin a dostali jsme NUTRIFATT (taková vitamínová bomba). Vzhledem k tomu, že tím se nic nezkazí, jsem jej vzala, a doufala, že snad to trochu pomůže. No, nepomohlo a tak jsme vyrazili k veterináři č. 2 (tento ve mně moc velkou důvěru neprobudil).
Veterinář č. 2 (stanovení diagnózy)
Další prohlídka byla lepší, a po sérii kožních seškrabů zněla diagnóza psí akné. Na to jsme vyfasovali šampon LACTADERM. Ten však stav ještě zhoršil. Garp začal mít silně přesušenou kůži, a k příznakům se přidalo svědění, lupy, suchá kůže (k stále přetrvávající zarudlé kůži v tříslech, dále pak podpaží).
Postupně začal mít problémy i s ušima, zarudlé meziprstí a silné svědění. Dostal spousty různých mastí, sprejů, šampónů u nichž byla vždy velmi negativní reakce – stav se po aplikaci výrazně zhoršil…takže už nebylo vyhnutí – je to alergie.
Veterinář č. 3 (aneb testy na alergii)
Současná veterinářka nás poslala na kliniku, aby Garpovi udělali alergologické testy neboli testy zjišťující hladinu IgE v krvi. Preventivně byli udělány další seškraby, kterými se vyloučili vnější paraziti.
Výsledky byli šokující jak pro mě, tak i pro veterináře. Bohužel byla zjištěna alergie téměř na vše (kopie alergologických výsledků v galerii). Řešení bylo vcelku jasné, ultrahypoalergenní veterinární granule (které obsahují pouze hydrolyzovaný sojový protein a jsou velmi nesympatické) a doživotně prednison.
Veterinář č. 4 (seznámení s homeopatií)
Toto řešení mi bylo krajně nesympatické a tak jsem se poohlížela po jiném řešení a dalším veterináři. Ten okamžitě prohlásil, že pes je napaden dravčíkem (což předtím ale vyloučili série seškrabů) a doporučil spot-on Bob Martin (Garp byl předtím postříkaný Frontlinem). Zakoupili jsme tedy spot-on a světe div se, pár dní po aplikaci nastalo velké zlepšení. Jestli to byl opravdu dravčík nevím, ale pomohlo to. Zarudlá (a již zakrvavená) třísla se zlepšila, zmizela horkost. S pomocí homeopatie (zincum sulfuricum a thalium) se podařilo zastavit línání. Jen svědění přetrvávalo.
Jenže nastalo jaro a sním i pylová sezóna a bylo po žabičkách. S dalšími alergeny se stav opět zhoršoval a homeopatie už nato byla krátká. Přesto jsme zkoušeli spousty homeopatických léku a různých kombinací (pollens, sulfur, zincum, arsenicum album, poumone histamin….) to prostě už to dál nešlo. Pomalu se zhoršovalo svědění a přesušená kůže, na kůži měl velká vylyslá ložiska s hnisavými strupy, vykousával si kůži do krve…bohužel ani homeopatické masti nesnesl (rubisan, cicaderma) a nebylo čím kůži promazat. Jedno se zlepšilo, druhé shoršilo.
Prednison
Nezbylo nic jiného, než sáhnout pro Prednisonu. Tento krok jsem konzultovala se 3 (posléze vlastně 4) veterináři, abych si byla jistá a všichni mi řekli, že jiná možnost již není, pokud nechci, aby se Garp trápil. Zároveň mě všichni uklidňovali, že dané množství – 1tbl denně, není tak velká dávka.
Na homeopatii jsem však nezanevřela. Rozhodla jsem se to nevzdat a tak jsme s její pomocí došli snad ke konečné léčbě. Přes pylovou sezónu bere 1tbl (postupně 1/4tbl) prednisonu denně. Zbytek roku různě homeopatika (arsenicum album, poumone, pollens, sulfur iodatum... – dle stavu) plus celoročně PUPALKU, na střídačku KRONCH LOSOSOVÝ OLEJ, DERMANORM, přidáváme zinek, občas vitamin A, B-komplex.
Po desítkách vyzkoušených mastí a jiných patlání se osvědčilo domácí vepřové sádlo a aloe vera (na všechna suchá místa, lehce rozdrbanou kůži) a k desinfekci BETADINA (mast i roztok). Ustálený jídelníček naleznete v dalších příspěvcích.
PS: Zkušenosti mě naučili, že 3 veterináři vědí více než jeden a od té doby konzultuji daný problém vždy minimálně se dvěma (já vím, jsem paranoidní, ale co bych pro zdraví svého psa neudělala).